Příběhy


Příběh Dany : Dohnala mě minulost


Vystudovala jsem na výbornou, a jako premiantce třídy mi přišly nabídky ze dvou prestižních firem. Ale ouha - otěhotněla jsem. Přestože to bylo neplánované, na miminko jsem se moc těšila. Otec dítěte byl můj spolužák, s kterým jsem chodila od gymnázia a moc jsme si rozuměli.Příchod dítěte urychlil naše rozhodnutí se vzít. S narozením dítěte jsem se začala postupně měnit. Začala jsem být uzkostlivá, podezřívavá, cítila jsem se sama, odříznutá od přátel a zabavy. S manželem jsme se postupně velmi odcizovali. Po třetích narozeninách syna, mi manžel řekl,že požádal o rozvod. Zhroutil se mi svět, ale tímto všechno teprve začalo. Zanedlouho poté, jsem potkala dávného kamaráda, který mi nabídl jonta konopí. Začali jsme se dost často scházet a moje potřeba kouření trávy byla čím dál větší.Práci jsem zatím neřešila, neboť peníze mi nescházely. Manžel  byl v  té době ředitel významného podniku a na syna platil vysoké alimenty. Ale moje závislost rostla, a naše domácnost začala přichazet zkrátka. Synek měl otce velice rád, umožňovala jsem jim kontakt, kdykoliv o to můj bývalý manžel požádal. Samozřejmě, že mě několikrát viděl v né zrovna záviděníhodném stavu. Zažádal o svěření syna výhradně do své péče. Jestli jsem na tom byla předtím špatně, tak tímto prohlášením jsem klesla na úplné dno. Přidaly se silné deprese a byla jsem umístěna do léčebny. Po ročním propuštění, jsem si našla práci na zkrácený pracovní úvazek. Tam jsem se setkala s novými kolegyněmi, které mě neodsuzovaly, a navíc mě občas vytáhly ven. Samozřejmě, že to pro mě byly velice těžké časy, bez mého milovaného synka a bez rodiny. Ale byla jsem rozhodnutá začít znovu a jinak. Začala jsem s přítelkyněmi chodit na různé kurzy a přednášky osobnostního rozvoje. Nejvíce mě zaujaly Tarotové karty a rodinné konstelace. Začala jsem se čím dál tím více poznávat do hloubky a dešifrovat svůj život. Díky výkladům a odehráváním mnoha konstelací jsem si musela znovu sáhnout do hlubokého trauma z dětství,kdy hádky rodičů byly na denním pořádku, až od nás jednoho dne maminka odešla s jiným mužem. Tatínek si po delší době našel  také jinou ženu. Macecha na mě a moji mladší sestru byla přísná, ale myslela to s námi dobře. Maminka si nás brala často k sobě a k jejímu novému partnerovi. Když jsem nastoupila na gymnázium, maminka vážně onemocněla. Že je nemocná, mně ani sestře neřekla. Od té doby jsem se podvědomě trestala za to, že jsem jí její odchod z domova neodpustila. Dnes chápu všechny souvislosti a akceptuji rozhodnutí svých rodičů za způsob života, který si zvolili. Učím se odpustit otci, že byl z mého pohledu tehdy na matku zlý, sobě, že jsem neudělala víc, abych ochránila mladší sestru před vší tou bolestí z těžkého a deprimujícího vztahu našich rodičů, ale především se snažím odpustit mamince, že nás opustila. Roky jsem se trestala za to, že jsem špatná, ze maminka odešla z důvodu, že nás nemá dost ráda. Každý den si medituji s vytaženou kartičkou, občas přijdou i slzy, ale jsem daleko klidnější a vyrovnanější. Maminka se uzdravila a opět jsme k sobě nalezly cestu. Můj bývalý manžel je znovu ženatý , synka máme ve střídavé péči a učíme se spolu vycházet. Každý den se raduji z maličkostí, přijímám svoji minulost a děkuji za veškerou podporu od mých blízkých a přátel. V současné době se těším na dovolenou, kdy se synkem pojedeme za babičkou.



Příběh paní doktorky Libuše : Dvojčata


Paní doktorka má se svým manželem strojním inženýrem dva syny. Oba chlapci si vybrali střední školu. Jeden syn dokončil maturitu s vyznamenáním a udělal zkoušky na VŠ, druhý odešel z nedokončeného druhého ročníku. Začal se toulat, po alkoholu přišly na řadu drogy. Kdykoliv se objevil doma, vždy něco zmizelo. Ať to byla televize, počítač nebo peníze z kabelky. Přesto, že rodiče obě dvojčata vychovávali úplně stejně, z vývoje jednoho z nich, byli zoufalí. Vyzkoušeli mnoho psychologů a z psychiatrického hlediska byl chapec párkrát umístěn v léčebně. Když se dostal ven, situace se opakovala. Svůj čas trávil s partou bezdomovců a čas od času si něco odnesl z domova. V tu dobu se k paní Libuši donesla informace o rodinných konstelacích. Přišla a po dotazu, co neobvyklého a násilnického se událo v jejich rodinném pokolení, si paní vzpomněla, že manžel se kdysi zmínil o divném osudu svého pradědečka. Nikdo o něm nechtěl tenkrát ani slyšet, natož mluvit. Prý to byl nějaký násilník a zloděj. Po rozestavění konstelace v  otcově mužské linii rodu, onen pradědeček vystoupil stranou, a všichni ostatní muži zakolísali. Šel je podepřít zástupce zmíněného syna. Svým chováním podobným pradědečkovu, vyplňoval mezeru  v rodu. Kohokoliv vyřadíme z místa rodového pokolení, které mu právem náleží, systém ho jeho následovníky vrací zpátky. Všichni zástupci se pradědečkovi poklonili, a přijali ho na jeho správné místo. Zástupce chlapce  se nyní mohl opřít o otce, a získat zpátky ztracenou sílu rodu v mužské linii. Paní doktorka se po půl roce ozvala, s tím, že onen její chlapec se vrátil domů a nastoupil do učňovského střediska.